27. října 2016

Bezpečnostní kontrola na letišti

jinak taky mám dvě veselé historky:
1. když naši vezli asi pět kilo mouky pro Čechy a pro nás do Bangkoku, kde jsme žili (v Thajsku neseženete klasickou českou mouku a musí se to dovážet). Docela šrumec a Thajci chvilku nemohli pochopit, že jsou ti protidrogoví psi tak neteční vůči onomu bílému prášku....
2. tady ta teda méně veselá - tady jsem měl pěkně staženou prdel, protože na ranweyi na mne čekalo letadlo, já neměl už žádné jídlo a měl jsem v kapse posledních 20 dolarů, které mi nikdy nechtěli vyměnit (už v několika zemích předtím) jako staré a tudíž padělatelné.....Zkrátka jsem na letišti v Ulanbátaru zůstal viset na check-in kontrole, protože jsem si hňup nevytáhl vystřelenou patronu z akašky z kalhot (bylo jich tam víc předtím....tuhle jsem prostě nenašel) . Začalo to samozřejmě hvízdat a za chvilku jsem byl jen ve slipech v kanclu letištní ostrahy a a kolem mne asi 20 místních z ochranky, a zbytek stál venku :-)) Ze začátku to se mnou vypadalo hrozivě a byl jsem ten nejmenší člověk na celém světě, protože si mysleli, že jsem Rus...když jsem vytáhl český pas, tak se vyjasnilo a pustili mne. Původně jsem dostal pokutu 40 USD ...ale když zjistili, že už u sebe nemám víc, jak těch 20 USD, tak si vzali těch posledních 20, které žádná banka ani směnárna nechtěla....a vykopali mne do letadla.
taiwi

Tak já už ve svém životě zpozdil letadlo radiačním i bombovým poplachem
Varná nerezová konev naplněná pytlíkem kafe a v tom zastrčené dálkové ovládání k dětskému autíčku s elegantní anténkou. Jo, při otevírání zavazadla se asi pár lidí dost zapotilo. Navíc to bylo na cestě z arabské destinace.
Fabulous
Jednou jsem letěl z Česka. Zaměstnanci u odbavení, pěkný mladý párek, se chovali opravdu mile, dali mi vybrat místo k sezení a odeslali můj bágl do zavazadlového prostoru. Těsně před rámem jsem se ještě jednou propleskal a... "Kurňa" v jedné z kapes jsem si zapomenul můj victorynox, ještě ke všemu dárek od švagrové. Vycouval jsem z řady a vrátil se k chek inu. Vysvětlil jsem jim situaci, řekl jsem, že je mi jasné, že o ten nůž příjdu ale než bych ho dal těm celnickým xichtům, to ať mě radši koza spolkne a vysere. Prostě jsem se rozhold, dát jim ten nůž jako dárek za milé chování a odešel jsem s dobrým pocitem, že moje smůla (čti blbost) se obrátila v štěstí nikoho jiného. Je to trochu zvláštní, ale místo abych byl nakrknutý tak jsem let absolvoval v povznesené náladě. Když jsem pak po příletu vybaloval bágl, našel jsem v jedné z bočních kapes už dvakrát darovaný victorynox
Marglin

Tak taky přidám dvě příhody:)
Jednou jsem letěl z Kodaně na skok do ČR (byl jsem tam na delší dobu autem). Projdu normálně kontrolou, bágl projel skenerem, nasedl jsem do letadla, prostě klasika. Uprostřed letu jsem něco hledal v báglu a ke své hrůze jsem zjistil, že jsem tam zapomněl zavírák s pojistkou - lovecký a la Buck Folding Hunter (takže čepel přes 10 cm). Oddychl jsem si, když jsem na Ruzyni vystoupil a vylezl z hlídaného prostoru - už jsem zažil i namátkové kontroly a tohle bych asi těžko vysvětlil:) Další pointa je v tom, že za takový nůž je v DK týden vězení a přes tisíc euro pokuty (pokud člověk nemá řádný důvod ho mít u sebe).
No a podruhé se mi stalo, že když jsem se před rámem na Ruzyni šacoval, tak jsem objevil v kapse zavírák, co jsem tam taky zapomněl. Řekl jsem to předem sekuriťákům, ti mi napsali lístek a nůž mi schovali do příletu. No problem, akorát mi málem uletělo letadlo, docela to trvalo.
krvfx

Kamarád v roce 2010 zapomněl na klíčích malý švýcarák. Řešili jsme to v Chicagu přes hodinu. Nakonec orgán přinesl krabici cca 40 x 30 x 20 cm, kámoš do ni hodil mikro kudličku. Krabice se přepásala, páskou, opatřila několika pečeti a razítky a putovala do letadla. Kam to nevím, ale nemohla být u nás. Po příletu do cíle, nás čekalo opět hodinové přebírání zapečetěné krabice.
Zpět do ČR jsem tehdy letěl 11. září 2011.
MacGyver

tak to já před loni zapomněla v kabelce teleskop ... vše jsem před letem poctivě doma vyndala, tento kus zbroje mi nějak unikl... tudíž na pás u odbavení dávám kabelku...do bedny drobnosti a najednou zařvou stop, ať okamžitě ustoupím...vytřeštila jsem oči, protože jsem fakt netušila, která bije...k mé kabelce přiběhl nějaký nadřízený a opatrně v ní začali hrabat.. když ten teleskop vytáhli, tak jsem vyprskla smíchy a snažila jsem se vysvětlit, co to je profesionální deformace a že ho tahám stále, tudíž mě váha kabelky nezaráží ( mimochodem, po odstranění všeho ostatního byla lehčí než běžně) ...takže nejdříve, že ho vyhodí a to já, že nééé ... nakonec přišel nějaký nejvyšší a můj teleskop uschoval do jakési obálky a po příletu z dovolené jsem si ho vyzvedla u "ostrahy" ... jinak jsem pobavila polovinu letu
Evinka
 
;