Očko
S bezdomovci je to komplikovanější, než se na první pohled zdá. Pracovala jsem v charitě a s bezdomovci jsem se setkávala na ulicích měst. Je velká část bezdomovců, kteří se nechtějí vrátit k původnímu způsobu života, mají dost té tzv. "demokracie", jak tvrdí. Do azilových domů mnozí nepůjdou, protože ví, že tam nesmí pod vlivem alkoholu. Dají raději přednost té flašce vína. A věřte nebo ne-nepůjdou ani do záchytných zimních stanů a nejsou ani schopni vysvětlit proč.
Pak, když se najde umrzlý bezdomovec na ulici, obviní se policie, zastupitelé...že nic pro ně nedělají....Na zádech ho do aziláku ani do vyhřívaného stanu neponesou...Jsou svéprávní a rozhodují si o svém konání sami. Společnost může pro ně hodně udělat, ale někdy snaha pomoci ztrácí svůj smysl....
Jurášová
Jednou jsem takhle čekal na nádraží, abych dojel do města mojí alma
mater. Přišel za mnou "společensky unavený" bezďák a zeptal se mě, zda
bych mu nedal dvacku, že mají v tesku salám a že má hlad a už tři dny
nejedl...
Peníze jsem mu dívat nechtěl, protože zač bych si potom ožral hubu...
Tak jsem se nabídl, že je poblíž pekárna, že mu koupím pár rohlíků... A
on že ne, že potřebuje tu dvacku, protože salám v tesku.
Pak mě ale napadlo něco, co patrně chlapík nečekal - protože jsem jel na
cestu odpoledne, vezl jsem s sebou kus chleba na večeři. Rozhodl jsem
se, že případně budu hladovět, když on, chudák, už tři dny nejedl (tak
já to snad jeden večer taky zvládnu).
Na to jsem vytáhl z krosny chleba a nabídl jsem pánovi kus se slovy, že
pokud už tři dny nejedl, tak že s radostí uvítá skývu. Omyl! Něco
brblal, ale odešel (v patách se securiťákem).
Takže pokud Vám někdo tvrdí, že něco potřebuje, myslím, že ho dostanete
tím, že mu to opravdu dáte (chleba, jízdenku apod...) - samozřejmě,
pokud jste lidumilové a ne jako já :-)
Ale jeden chlap byl opravdu upřímný, že jestli nemám dvacku na krabičák -
chtěl jsem mu tu dvacku za upřímnost dát (i když někdy je veselé
poslouchat historky co se všechno může posrat...), bohužel jsem byl bez
drobných...
Nitram
Jo, todle znam jak svy boty, z vobou stran barikady. Jasne, ze v -nacti
dyz je prachu furt nedostatek i kdyz clovek dela kazdy leto brigady a
DIY dela distribuci punkovych kazet, sem si na chlast i na koncert
nejakou tu petku taky vysomroval. A taky jsem to pak vracel jiny
generaci, dyz jsem zacal makat. Ale kurva, dneska zebraj zdatny junaci
kolem tricitky, jenom proto, ze maj lachtani nemoc. Takovy hnat klackem.
Tem rovnou rikam: "Mam, ale nedam!".
Nebo rikam, ze nedam, a podle reakce se prizpusobim. Z 80% je vetsinou
prejde ta hrana ulisna ponizenost a zacnou nadavat, protoze z tyhle
kavky nic nekapne, jede se dal. To me utvrdi v tom, ze jsem jednal
spravne. Kdyz je ale somrak v klidu, slusne se rozlouci, necham se nekdy
vobmekcit, pac je jasny, ze ten clovek neni uplnej zmrd a preci jen
nejakej drobak najdu.
Ale taky sem co by mladej dobrodinec naletel, to je jasny. Chlapek na me
sehral naprosto profi etudu, ze se vozral, usnul ve vlaku a nema jak se
dostat zpatky. Dal jsem mu 200(tenkrat slusny prachy) a jeste zblble
napsal adresu na kterou samo nikdy nic neprislo. Pak po letech jedu
autem a vidim u pruchodu na sedet schodech partu somraku, kterejm nekdo
stojici neco vyklada. A byl to von! Zrejme vykladal vo dalsi uspesne
voholeny kafce, protoze se usmival vod ucha k uchu a maval petikilem.
Takze sem hodil auto na blikacky, uplne rozbesnenej tam dobeh a pomstil
jsem vsechny ty dobry lidi, co mu s duverou dali prachy, ale po spatny
zkusenosti uz to nikdy neudelaj. Frajer se pochcal strachy uz po prvnim
delu na rypak a na kolenou sliboval, ze uz to taky nikdy neudela. Bud
slib dodrzel a presunul se k bezpecnejsim metodam "vydelavani" penez,
nebo zmenil rajon, pac vod ty doby sem ho v centru Prahy nepotkal.
Stomp the punkrocker
Jednou jsem dal asi 500,- solidně vypadajícímu chlápkovi, který prý
ztratil peněženku a potřeboval se vlakem dostat domů. Prý, že mi je
okamžitě pošle, až dojede. Nikdy už jsem o něm neslyšel. Pak tu byla ta
docela pěkná holčina na hlaváku v Práglu - s výdělkem se pak odešla
rozdělit s bandou zahumusených narkomanů. Od té doby nic nedávám -
tenhle stát má dávky nastavené tak, že to nemá nikdo zapotřebí - hladem
tu nikdo neumře.
anonym
Nenechte se mýlit. Jednou jsem týpkovi, na první pohled fěťákovi, co mi
tvrdil, že má děsnej hlad atd., nabídla čerstvě načatou tabulku svojí
oblíbené čokolády. Vypočítavě jsem čekala reakci ala "čokoládu si strč
do pr...", jelikož nevypadal jako někdo, kdo by uznával jakékoli
sladkosti mimo perník. Jaké bylo moje překvapení, když milou tabulku
čokolády slupnul jako malinu a děsně mi děkoval! Tak jsem přišla o
čokoládu, ale vlastně mě to potěšilo =)
Markéta
Já jsem hrozně soucitnej trouba, s tímhle ovšem souhlasím. Když na mě
někdo jde a chce dvacku "na polívku", "dítěti na kaši" a podobně,
nabídnu se, že mám času dost a jestli chtějí, tak jim koupím suroviny,
nebo jim rovnou nabídnu něco z nákupní tašky. Kdo chce jen na chlast
nebo na cigarety, ten se vymluví a odejde. Na druhou stranu, už jsem
takhle asi třem nebo čtyřem lidem opravdu udělala malej nákup a rozdala
spoustu jídla a nelituju.
Já vím, že tak půlka z těch lidí na jídlo měla, ale prachy vrazili do
chlastu, drog, nechali si sebrat důchod hamižnýma dětma či partnerem
nebo je utratili za kraviny, ale nikdo nejsme dokonalej. A já nejsem tak
chudá, abych nemohla obětovat pár korun na oltář naivní představy, že
lidstvo by hlady trpět nemělo, i když je občas blbé, líné a
nezodpovědné.
(A ten malej kluk, co tenkrát kňoural, že ztratil peněženku, šel fakt na
nádraží a koupil si jízdenku. Vím to, protože jsem celých těch pět set
metrů šla nenápadně zpátky za ním, aby mu ty prachy ještě někdo
nesebral.)
Evelyn
To ke me jednou přišel bezdomovec a povídá: " Tamhle sedí moje družka,
ona je hrozně hubená, muzu vas poprosit o peníze na krabicový víno?"
Tak moc me to rozesmálo a navíc to úžasně upřímný, ze sem mu ho koupil.
A na žebrače o cigarety mam další jednoduchej trik. Odpovím jim, že jim
tu cigaretu dám, pokud mi řeknou vtip. Už sem slyšel spoustu výbornejch
fórů.
Simon P.
Člověk je bez kajdy, konec měsíce, další finanční šleha v nedohlednu,
tak si študák nechá vysosat krevní plazmu, se kterou odevzdá velkou část
vitamínů a minerálů, a ve chvíli, kdy odchází s pár usmolenýma stovkama
z kliniky, zastaví jej nějakej špinavej nemakačenko s kocovinou a chce
po tobě kilo.
V Olomouci jsou ještě tak vyčůraní, že nasadí tragický výraz, pak ti
popřejou krásnej den a hodně štěstí do života a po několikaminutovém
monologu si vyptá dvě kila na vymyšlené služby Charity. Jednoho dne jsem
se naštvala, vyjela si nabídku Charity pro lidi bez domova a nestačila
jsem zírat, co všechno mají zadarmo. Žádný luxus, ale ten život na ulici
to teda trochu usnadní. Jednou jsem to všechno pánovi vyjmenovala:
jednou denně polívka a čaj, jednou týdně sprcha apod. Byla jsem nazvána
lhářkou.
Myší královna
Jojo, to jsem takhle v Brně potkala jednu ženskou, co se motala kolem
hlaváku a že prej potřebuje peníze, že jí ukradli zboží či co. Nic jsem
neměla. A za pár týdnů tama jdu znova a co nevidím, zas ta samá ženská s
tou samou historkou. Tož jsem jí řekla, že už je s tím kapánek trapná.
Jenom něco zablekotala a zmizela.
ilaris
Už vás taky žádal o drobný, ten týpek na Staroměstský?Úplně normální
mladej kluk, slušně a čistě oblečenej. Já celý víkend dělám
dvanáctihodinový směny, v týdnu se chodím učit do knihovny. A když jedu
domů, tak se mě ten hajzl zeptá jestli nemám drobný (i když mu paní dva
metry ode mne vysypala celou peněženku). Příště ho asi strčím do
kolejiště
anonymMy máme zatím zkušenost kladnou, už 2× se nám stalo, že nám bezdomovci donesli ztracenou peněženku a doklady. Obsah peněženky 100% a nechtěli nic za odměnu, vnutili jsme jim stovku na pivo 8-o Vizuálně z nich tady jde hrůza, ale byli příjemní.
Mistessa
