Jednou na škole jsme dostali úkol, abychom místo vyučování vybírali po městě od lidí peníze na nějakou charitu. Pane bože...jak já se styděl. Nakonec jsem prodal pouze tři a to ještě sobě...Ve škole jsem za to dostal napomenutí a musel jsem společně s kuřáky, poškoláky a bůh ví čím ještě hrabat před školou po škole listí. Jestli je to tím nevím, ale od té doby na nic nepřispívám a lidi co to vybírají tak trochu lituji.
Osobně bych to celé zrušil a všechny ty lidi propustil ať dělají normální práci. Něco úplně jiného je, když například půjdu pomoc při povodni odklízet bahno a cestou tam koupím kufr Sava. To je podle mě pomoc naprosto lidská a vše co na to vynaložím pomůže 100%.
PiPiiiiiK
Od jisté doby na to zvysoka kašlu. Praha jaro 2005 procházka od anděla na florenc, normálně něco přes hodinku cůze, chtěl jsem si dopřát trochu klidu, jen se v klidu cournout a provětrat hlavu, hodit starosti za záda a ničím nerušen pozorovat cvrkot ve městě. Místo toho si mě odchytilo cca 30 lidí a krom 3 co mě ukecávali na smlouvu k operátorům to byly jen samé žádosti o příspěvek až jsem se divil že ta republika ještě funguje když nikde nejsou peníze. Místo klidné hodinové procházky jsem se cítil přes 3 hodiny jak na útěku. Tohle prostě není normální kolik lidí se tomuhle věnuje v pracovní době. Od té doby na to zvysoka kašlu a moje příspěvky se vlezou do 200 ročně a to ještě většinou lidem prodávající Nový Prostor protože ti alespoň něco dělají.
ujko.straka
Taky jsem kdysi přispíval na charitu. Ročně jsem posílal pár ticícovek na dvě vybrané charitativní organizece. Skončil jsem s tím v okamžiku, kdy mi domů začaly chodit ročně téměř desítky složenek od všech možných charitativních institucí. Složenky byly už předvyplněné na mé jméno i s adresou, jen doplnit částku. Prostě jsem nabyl nabyl dojmu, že i v oblasti charity je to stejná obchodní džungle, jako všude jinde. Kšeftování s osobními údaji svých přispěvatelů mi přišlo od těch organizací dost sprosté. Od té doby už ode mne neviděly ani halíř.
Fido2